Obec Oudoleň
česky english deutsch

 

PAMĚTNÍ KNIHA OBECNÉ ŠKOLY V OUDOLENI

6.9.2018

     Vše, co ve knize této, dne 1. ledna 1892 založené, obsaženo jest, vypsáno bylo z pamětní knihy školy Oudoleňské, založené dne 1. ledna r. 1811, Jakubem Novotným, t. č. učitelem zdejším. 

     Kdy osada zdejší založena byla v paměti lidu se nezachovalo, taktéž není známo kdy, kde a kým poprvé zde vyučováno bylo.
     Nejstarší datum pamětní knihy jest rok 1778. I uvádí se, že v roce tom vyučovala Kateřina Dymáková slabikovati a čísti ve své chalupě.
     Poznámka tato nasvědčuje, že tedy v roce jmenovaném zvláštní budovy školní v Oudoleni nebylo. Avšak v několika letech po tomto roce školní budova byla zřízena, neboť v r. 1786 jmenuje pamětní kniha učitele stanoveného.
     O této – snad první – budově školní v obci zdejší uvádí se, že „to byla malá obyčejná škola, kterouž občané na své vlastní peníze zřízenou měli“.
     Roku 1798 vystavěna byla nová budova školní, celá dřevěná od základu, na kterou dříví, prkna, šindel, cihly a vápno daroval kníže Ditrichstein, jemuž náleželo panství Polenské. Ostatní potřeby drobnější jakož i řemeslníky obstarali občané oudolenští.
     Jaká tato nová škola byla?
     Roku 1810, tedy 12 let po vystavení, nastoupil zakladatel pamětní knihy zdejší, Jak. Novotný, jako učitel do Oudoleně. Ten napsal: Školních lavic nebylo, jenom dva nehoblované dlouhé stoly a sedadla u nich. Školní nářadí ostatní, jako stůl, židle, skříň a t.j. úplně scházelo. Taktéž školních knih úředních tu nebylo. Zem (t.j. podlaha) nebyla – byla jen udupaná hlína a v ní plno jam. Dřevník, zahrada, sklep ba ani záchod jak pro učitele tak pro dítky tu nebyl, až po r. 1810 přičiněním jmenovaného učitele během prý několika let vše do pořádku uvedeno a zřízeno bylo.
     Dále jest zapsáno: Dne 22. června 1822 byla v Borové zkouška školních dětí, při níž přítomen byl škol. dozorce Josef Čeněk z Wartenbergu, p. farář, členové obecního úřadu a mnozí rodičové dítek.
     Roku 1825 udíleno v Borové sv. biřmování.
     Roku 1833 zavítal do země české císař František a brzy na to r. 1835 zemřel. Po něm nastoupil vládu císař Ferdinand V.
     Dne 11. července 1836 udíleno v Borové sv. biřmování a potom odbývána zkouška dítek ze všech obcí k Borovskému kostelu patřících. Byloť tehdáž 156 lidí z Oudoleně a 44 ze Slavětína u sv. biřmování. Zkouška pak konala se „z dobropsaní, z počítání z hlavy, ze čtení“.
     Dne 19. června r. 1839 stal se farář borovský p. Jan Brůžek děkanem v Přibislavi a na jeho místo dosazen p. Josef Plessl, farář z Vojnova Městce.
     Dne 4.  listopadu 1843 zemřel vrchní správce panství Polenského Šoneven, a pohřben 8. listopadu r. 1843 v Přibislavi. Na jeho místo dosazen vrchní Škrhla dne 21. ledna r. 1844.
     Dne 27. listopadu r. 1845 zemřel biskupský vikář p. J.  Brůžek a pohřben dne 1. prosince r. 1845 za velikého účastenství lidí v Přibislavi. Na místo zesnulého nastoupil vikář p. Čermák, který toto místo zastával.
     Roku 1846 ustanoven za vrchního správce velkostatku Truxes. Roku 1847 ustanoven za vikáře v Polné farář p. Schubert. Roku 1852 zemřel vikář p. Schubert, na jeho místo ustanoven p. Wolfgang Carl, farář ze Štoků. Roku 1856 ustanoven farářem v Borové p. Jos. Khun.
      Roku 1857 zemřel c. k. podkrajský vladař v Chotěboři, na jeho místo povolán v témže roku c. k.p.v. Petschendorf.
     Roku 1858 zemřel vikář p. Wolfgang Carl a na jeho místo ustanoven děkan p. Alois Fináček v Přibislavi r. 1859.
     Roku 1863 vystavěna byla v Oudoleni nová školní budova, zděná a jakž v paměti občanů se zachovalo stavěny nejdříve byty učitele. Při stavbě této budovy založeny následující fasse.  

Fasse o příjmech a vydání školy Oudoleňské patřící k faře Borovské r. 1863
Dioecese: Králové Hradec
Kraj: Čáslav         
Školní okres: Polná        
Okres: Chotěboř
     Škola jest filiálkou od Borové.
     Školní obec pozůstává z přiškolených obcí: 1. Oudoleně, 2. Slavětína.
     Škola jest pod patronátem těchto dvou obcí Oudoleně a Slavětína, kteří si učitele samy navrhují.
     Počet školou povinných dítek jet 141 a to: 75 chlapců a 66 děvčat. Počet školou povinných dítek v každé přiškolené obci jest: V Oudoleni 60 chlapců a 49 děvčat. Ve Slavětíně 15 chlapců a 17 děvčat.
     Školní budova jest vlastnictví. Táž jest v dobrém stavu a má jednu učebnu a byt učitelův, jenž ze dvou světnic a jedné kuchyně pozůstává.
     Vyučování se udílí celoročně, dopoledne i odpoledne 5 hodin od jednoho učitele v řeči české. Náboženství vyučuje farář Borovský.

Příjmy školní služby Konvenční mince Rakouská měna
    zl. kr. zl. kr.
a. Pozemky a reality:        
  2 míry obecního pole á 1 zl. 10 kr. k. m. 2 20 2 45
  1 ½ míry louky po 2 zl. k. m. 3 - 3 15
b. Naturální dávky:        
  8 měřic žita á 1 zl. 20 kr. k. m. z obec. fassi 10 40 11 20
c. Ze všeobecného školního fondu 10 58 ½ 11

52

d. Z obecního důchodu Oudoleňského 18 52 19

81

e. Z obecní kasy Slavětínské 9 26 9 90 ½
f. Z fassi obce Oudoleňské 4 24 4

62

g. Z Oudoleně 15 bochníků chleba a 5 kr. 1 15 1 26
h.

Školní plat ze 141 dětí a po srážce zákonitých 10 % ze 127 dětí průměrem 2 ½  kr. k.m. týdně – za 47 neděl.

Přičemž se připomíná, že schodek 2 ½ kr. k. m. zvýšeného školného od občanů samých zapraviti se má.

248 35 ½ 261 2
  Úhrnem:     324 93 ½
  Příjmy za hraní varhan - - - -
  Příjmy z kostelnictví - - - -
  Součet všech příjmů: - - 324 93 ½
  Vydání učitele:        
  Čištění školy 12 - 12 60
  Zbývá:     312 33 ½


     Na vytápění školy přispívá se osmi sáhy měkkého štěpinového dříví, a to: Obec Oudoleňská 6 sáhů a Slavětínská 2 sáhy.
     V Oudoleni dne 4. listopadu 1863

     Zástupcové obce Oudoleně, co patroni školní: Josef Khunn, m.p., farář, Frant. Martinek, obec. představ. m.p., Josef Benák, radní, m.p., Jan Martinek, výbor, m.p.
     Zástupcové obce Slavětína, co patronů školních: Jan Smejkal, předst. m.p., František Tonar, výbor m.p., Jakob Novotný, učitel, m.p., František Stránský, výbor, m.p.
     Alois Fináček, okres. škol. dozorce, m.p.
     Stvrzuje: c. k. okresní úřad v Chotěboři dne 16. prosince 1863. c. k. okresní předseda: Petschendorf, m.p.
     Potvrzeno: Tři sta dvanáct zlatých 33 ½ kr. r. č. v c. k. státní účtárně v Praze, dne 23. prosince 1863. Plamínek, m.p.
      Přijato: Od českého c. k. místodržitelství v Praze, dne 8. ledna 1864. Dvorní rada: Legen m.p.

     Dne 14. července 1863 počala se stavěti třída. Při zakládání přítomni byli: František Martinek, starosta obecní, Josef Benák a Václav Holas, radní a někteří z výboru obecního.
     V bytě učitelově místo prkenné podlahy byly dlaždice kamenné, které 5. listopadu 1864 vyměněny prkennou podlahou a dlaždice dány do nové třídy kolem zdí.
     Dne 12. listopadu 1864 byla školní světnice i veškeré školní nářadí dohotoveno.
     Dne 28. května r. 1865 odbývána zkouška dítek za přítomnosti škol. dozorce p. Aloise Fináčka, P.  Františka Knoba, kaplana Borovského, starostů Fr. Martinka z Oudoleně a Jana Kafky ze Slavětína i množství hostí.
     Dne 11. října 1865 o 1 ¼ hodině odpoledne vzňal se oheň v čísle 75 a strávil mimo toto číslo i číslo 5 v Oudoleni.
      Dne 8. listopadu r. 1865 podal učitel Ant. Starý duchovnímu úřadu v Borové písemnou stížnost z následujících příčin:

  1. Že představenstvo školné vybírati nechtělo.
  2. Že okna roztlučená od krup spraviti nedali.
  3. Že dříví ku škole patřící k radnímu zavezli a tam odtud vytápěti chtěli.
  4. Že knihy: protokol a deník, potom školní pravidla zaříditi nechtěli.
  5. Že školní budova až posud nedostavěna.
  6. Že školka dle nařízení dosud zřízena není.
  7. Že školou povinná mládež celý letní běh zanedbává.

     Dne 15. listopadu r. 1865 udána školou povinná mládež pro nedbalou návštěvu školní. Představenstvo zdejší obce na karbanění v č. p. upozorněno, kamž se i mládež nedělního času scházela.

Rok 1866

Dne 1. března t. r. byl zvolen školní výbor sestávající z pěti členů: František Martinek, starosta, Josef Benák, František Holas z Oudoleně, Jan Kafka a Jan Brabec ze Slavětína.
     Před volbou byla školní budova prohlédnuta a shledané vady novému školnímu výboru oznámeny.
     Dne 14. dubna t. r. byla mládež pro nedbalou návštěvu školní novému výboru udána.
     Dne 27. dubna t. r. byly ku škole nové záchody zhotoveny.
     Dne 29. dubna t. r. byla odbývána celoroční zkouška u přítomnosti vd. p. Aloise Fináčka, okresního škol. dozorce, p. Františka Knoba, kaplana Borovského, p. Ant. Starýho, učitele zdejšího, též představenstva z Oudoleně a ze Slavětína mimo jiné hosty.
     Dne 9. července t. r. přitáhlo pruské vojsko do Oudoleně, Slavětína a okolních vesnic. Postupovalo k Vídni. V této naší obci byly na čtyrech stranách polní hlídky, které způsobily veliké škody na obilí. Školní mládež do školy nechodila a lid, zejména mladý, utíkal do lesů. V měsíci srpnu následovala cholera, kteréž padlo přes 30 lidí za oběť.

Rok 1873

     Dne 25. ledna t. r.  byl volena místní školní rada za nových zákonů škol. Dozor nad školami svěřen byl úřadům církevním novými zákony školními, ode dne 14. května 1869 přešla dohlídka ku školám na stát, který zřídil v každém hejtmanství okresní školní radu, která podřízena jest zemské školní radě. Škola Oudoleňská patří k okres. škol. radě v Chotěboři. Prvním inspektorem byl d. p. Frant. Knob, farář z Borové. Do místní školní rady v Oudoleni byli zvoleni: František Holas, jako dohlížitel (čp. 52), Josef Benák (čp. 50) předseda, Václav Chudoba, z. učitel, Frant. Brabec (čp. 3) ze Slavětína jako náhradník.
     Roku 1873 byla světová výstava ve Vídni.
     Roku 1873 v měsíci říjnu byla škola Oudoleňská celá omítnuta, žlutě natřena, okna, dveře a zámky opraveny, nové podlahy položeny, kuchyň překlenuta a v učitelové příbytku nová kamna postavena. To stalo se přičiněním radního Frant. Martinka a starosty Frant. Holasa.
     Okresním hejtmanem byl sv. p. z Mayersbachu.
     Dne 2. prosince t. r. v úterý po první adventní slavila se v celém mocnářství Rakouském památka dvaceti pěti letého nastoupení císaře Františka Josefa I. na trůn císařský. Ten den byl volný, za to účastnily se dítky slavnostních služeb Božích, aby se za blaho mocnáře i říše modlily.

Rok 1874

     Dne 1. srpna  1874 navštívil c. k. okresní hejtman pan z Mayersbachu s Fr. Pospíšilem, řídícím učitelem školy chotěbořské, školu zdejší. Po zkoušce žáků odešli do Počátek.
     Přičiněním slavné c. k. okresní školní rady a obětavostí osadníků oudoleňských a slavětínských vystavěna nová budova školní. Nákres zhotovil okresní stavitel p. Nepivoda, dohlídku vedl p. František Rosický, t. č. starosta oudoleňský. Stavba rychle pokračovala, takže dne 5. listopadu 1874 komisi přijata a 20. prosinec t. r. p. farářem borovským slavnostně vysvěcena byla.
     Dne 26. ledna 1875 okolo 4. hod. odpoledne zuřila ve zdejším okolí strašná bouře. Při prudké vichřici a vání sněhu udeřil blesk do věže kostelní v Borové. Z toho vypukl požár, který celou noc trval a věž kostelní ztrávil. Velký zvon na věži této se úplně rozlil, kdežto menší jen částečně poškozen byl, ale přelit býti musil. Kostelní věci byly zachráněny, ale mnohé z nich, zejména varhany značně byly poškozeny.
     Jeho Veličenstvo císař Ferdinand V. Dobrotivý zesnul v Pánu na den sv. Petra a Pavla dne 29. června t. r. v Praze.
     Dne 25. května t. r. navštívil školu zdejší nový c. k. okresní inspektor Dr. Reinhold Stránský, gymnasiální profesor z Chrudimi.

Rok 1875

     Dne 8. srpna t. r. byl v Králové Hradci nastolen nový biskup Dr. J. Hais, bývalý kanovník budějovický.
     Dne 30. srpna t. r.  vypukl kolem 11. hod. v noci v Oudoleni v č. 77 oheň ve stodůlce a zničil takřka do základu ještě jiná tři čísla, totiž č. 29., 31. a 30.
     Dne 14. října t. r. nastoupil svůj úřad nový c. k. okresní hejtman v Chotěboři p. Vojtěch Kalivoda, c. k. místodržitelský sekretář v Praze. Okr. hejtman z Mayersbachu odešel do Nového Města nad Metují.

Rok 1876

     Dne 1. února t. r. byla škola zdejší na dvojtřídní rozšířena a od toho dne ve dvou třídách ve vyučovalo. (Přístavba stála as. 1 200 zl.)
     Dne 2. února t. r. byl administrátor p. Frant. Moravec za faráře v Borové ustanoven.

Rok 1877

     V neděli dne 23. září t. r. odpoledne byl slavnostním způsobem odhalen a zavěšen obraz Jeho Veličenstva našeho nejmilostivějšího císaře Pána Františka Josefa I., darovaný škole zdejší slavnou c. k. okresní školní radou. Před školní budovou byla postavena slavnostní brána. O 2. hod. vyšly dítky v průvodu se dvěma prápory pro obraz ku předsedovi místní školní rady p. Frant. Rosickému. Odtud bral se průvod za střelby a hudby provázen davem lidstva do školní budovy. Když byl obraz odhalen a zavěsen, promluvil důst. p. farář Borovský Moravec o významu slavnosti, načež provolána „Sláva“ J. Veličenstvu. Na to zazpívána „Rakouská národní hymna“, čímž tato pamětihodná slavnost ukončena.

Rok 1878

     Rokem 1878 upraveno služné učitelstva ze dne 19. prosince r. 1875: řídícímu učiteli služné 500 zl. r. č., funkční přídavek 100 zl. r. č., quinquen přídavek 50 zl. r. č., podučiteli služné 400 zl. r. č., výpomocnému podučiteli odměna 320 zl. r. č.
     Dne 8. února zemřel v Římě sv. otec Pius IX. Na místo jeho zvolen byl vlašský kardinál Pecci, narozený v italském městě Karpinetu dne 2. března r. 1810. Jméno svoje vyměnil za nové Lev XIII.
     Dne 22. dubna t. r. vyhořelo v Borové 14 čísel, většinou hospodářských stavení.
     V tomto roce uspořádána výstava prací žáků školy oudoleňské, totiž krasopisů, sešitů početních, úkolů mluvnických, slohových cvičení a kreslících sešitů k veřejnému nahlédnutí. Místní školní rada podala písemné poděkování sboru učitelskému s prosbou, by to sl. c. k., o. š. radě zasláno bylo.
     Z 9. na 10. října 1878 o ½ 9 hod. večer vypukl oheň a zničil 7 mlýnů u kamenného mostu v Praze, po 10. hod. zasáhly plameny také věž vodárny. Město utrpělo škody okolo 18.000 zl., škoda na mlýnech páčí se na 300.000 zl.
      Zaznamenati sluší, že po obou stranách zdejšího živého potůčku, tekoucího středem obce stávaly směrem ku slavětínské obci veliké kmenové stromy olšové. Stromy tyto během času výborem obecním vykáceny byly, ale mladými nahrazeny nebyly. Naproti školní budově u čís. pop. 49 stojí dvě překrásné stoleté lípy košaté, které, když kvetou, celé okolí líbeznou vůní naplňují.
      U čís. pop.  52 stával až do r. 1876 ohromný, zdravý strom javorový, takový strom velikán, že řídící učitel, ačkoli za 50 let svého učitelování skoro celé Čechy procestoval, nikde podobného stromu javorového neviděl. Javor ten měl přes 70 palců v průměru kmene, bylo z něho přes 80 prken, 4 kusy silných fošen a množství dříví.
      Roku 1877 a 1878 byla na poloostrově Balkánu válka Rusko – Turecká. Rusové zvítězili, při tom mnoho tisíc lidí padlo. Po válce byl obýván v Berlíně kongres všech evropských mocností, v němž usneseno, aby Rakousko země Bosnu a Hercegovinu vojskem obsadilo. Obsazení toto stálo mnoho namáhání a jen dovedností vůdcův a hrdinností vojska rakouského zaveden nový pořádek v zemích těch.
     Téhož roku činěny útoky na pruského císaře Viléma, krále španělského a na krále italského.

Rok 1879

      V únoru t. r. roku zaplavila voda hnědouhelné doly v Duchcově, přičemž v kutišti Dőblingerově 42 horníků utonulo. V touž dobu přestala téci světoznámá léčivá voda v Teplicích. Mělo se za to, že voda přetekla do duchcovských dolů, avšak voda opět se objevila, když se o několik metrů hloub kopalo.
       V březnu t. r. zatopeno rozvodněnou Tisou město Segedín v Uhrách. Mnoho lidí utonulo. J. V. císařpán a císařovna darovali na umírnění bídy obyvatelstva 55 tisíc zlatých, korunní princ Rudolf 1000 zl.

      Za příčinou slavnosti stříbrné svatby Jejich Veličenstev císaře a krále Františka Josefa I. a císařovny Alžběty podalo učitelstvo chotěbořského okresu blahopřejnou adresu:

Vaše císařská, královská Veličenstva
Nejmilostivější Císaři a Císařovno!

      Dvacet pět roků tomu, co veškeré korunní země s jásotem slavily sňatek Vašich Veličenstev. Mnozí z nás, v nejhlubší pokoře podepsaných, byli jsme tehdáž svědky slavného přijetí Vašich Veličenstev v královské slavnostně oděné Praze. Po celou tu dobu uchránil a zachoval Všemohoucí Bůh Vaše Veličenstva k radosti osvícené rodiny, k radosti věrných poddaných všech zemí.
      Bůh chraniž a zachovej Vaše Veličenstva i dále ještě mnohá, přemnohá léta ve stálém zdraví a oblažující spokojeností.
     Tj. nejvroucnější přání ke dni 24. dubna 1879 v nejhlubší pokoře a úctě podepsaného nejvěrnějšího učitelstva školního okresu chotěbořského.
      V Chotěboři 15. dubna 1879. (Podpisy učitelstva okresu.)

      Dne 24. dubna 1879 v celé říši rakousko-uherské oslavována stříbrná svatba Jejich Veličenstev císaře a císařovny. Též škola zdejší tento den oslavila. V předvečer slavnosti osvětlil správce školy školní budovu, také některé budovy v obci osvětleny byly. Jelikož místní školní rada nic neučinila, zakoupil řídící učitel dva akáty, vykopal jamky, slušně místo ozdobil, a stromky i kůly říšskými znaky okrášlil. V slavnostní den shromáždily se dítky ve škole, odkudž v průvodu odebraly se do chrámu Páně v Borové. Po ukončených službách Božích vrátily se dítka do školy, kdež jim význam slavnosti objasněn a historicky vývoj panujícího domu se žáky probrán byl, při čemž ukázáno na 10. podobných slavností. Potom odebraly se dítky ku stromkům v tělocvičně a zasadily je. Na to zapěli žáci rakouskou hymnu národní. Po provolání „Slávy“ nejmilostivějším manželům slavnost ukončena.

1880

      Dne 21. dubna t. r. okolo ½ 6 hod. odpoledne srazily se dvě bouřky nad zdejší obcí. Přitom stále se blýskalo, déšť se jen lil a tolik krup napadlo, že celá země jimi pokryta byla. Na to pak přivalilo se od Slavětína tolik vody, že nejen všecko zpustošila, ale i hráze u mlýna na několika místech protrhla, mlýn pobořila, a tak zpustošila, že se může škoda učiněná na mlýně, zahradě a pile na 3 – 4 sta zl. počítati. Po celé pak vsi řečiště rozryla, stromy odnesla, a tak velkou škodu učinila.

      Dne 26. července 1880 uspořádána v místnostech obecné a měšťanské školy v Chotěboři okresní výstava prací žáků a žákyň všech škol okresu. K nařízení slavné c. k. okresní školní rady vystavila každá škola:

  1. sešity mluvnické - 10 úkolů
  2. sešity krasopisné - 10 cvičení
  3. sešity početní - 10 úkolů
  4. sešity z kreslení - 10 výkresů
  5. ruční práce dívek.

     Dne 13. listopadu t. r. odešel p. Vojtěch Kalivoda, c. k. okr. hejtman do Vysokého Mýta. Na jeho místo nastoupil p. Karel Rotký, ředitel c. k. okres. hejtmanství. 

 

 

    

                                                                                  

K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zjistit více