Obec Oudoleň
česky english deutsch

 

Škola v přírodě ve Středisku ekologické výchovy v Chaloupkách u Třebíče

26.3.2010

CHALOUPKY – příspěvek Katky A., 5. r.
Vstávala jsem před půl šestou. Po tři čtvrtě na sedm jsme jeli k Hamerníkům. Nastoupili jsme do auta, Jana si dala batoh do kufru a jeli jsme do Ždírce. Tam jsme chvíli čekali v autě. Vedle nás stáli Ondráčkovi. Po chvíli jsme vystoupili a šli jsme si koupit jízdenky. Někteří rodiče tam byli s námi. Došli jsme si na záchod a šli jsme ven čekat na vlak. Po chvíli přijel, my jsme si sedli do vlaku a mávali rodičům. Celou cestu jsme povídali. Vystoupili jsme v Jihlavě, pak jsme kousek šli a došli jsme na zastávku trolejbusu. Paní učitelka Losenická šla koupit jízdenky. Když přišla, tak jsme nasedli a jeli jsme, bylo tam hodně lidí. Paní učitelka Stehnová celou cestu štípala jízdenky. Když jsme vystupovali, tak se paní učitelka Stehnová nemohla dostat ven. Všichni jsme vystoupili a šli jsme na autobusové nádraží. Cestou jsme potkali Markétu Zelenkovou, která šla ze školy, a taky jsme potkali ožralého bezdomovce, který chtěl, abychom si vylosovali kartu, radši jsme zrychlili a pak nám paní učitelka říkala, ať se s nimi nebavíme. Když jsme tam tedy byli, zeptali jsme se, jestli si můžeme dát věci do kufru. Stejně se tam všechny nevešly. Když jsme jeli, viděli jsme hezky Jihlavu. Cestou jsme našli řidičův mobil, paní učitelka si tam povídala s paní. Potom jsme ještě chvíli jeli, najednou pan řidič zastavil a my jsme nevěděli, co se děje a viděli jsme žlutou budovu. Tak nám tam pan řidič vyndal zavazadla. Dali jsme si batohy na záda a šli jsme do Chaloupek.
Tam na nás čekala Sára. Dovedla nás do šatny. Tam jsme si vyndali bačkory. Potom nás  dovedla do pokojů. Kluci měli hodně skříní, hodně trámů a měli modrozelené povlečení a nešlo jim tam tolik světla (měli pokoj na sever) a viděli na farmu. My jsme měli červené povlečení, málo trámů a hodně světla (pokoj na jih). Když jsme si vybalili, šli jsme na oběd, na obědě jsme si udělali jmenovky. Já jsem byla velitel pokoje. Byla jsem s Janou H. služba v kuchyni. Po obědě jsme šli ven s Michalem. Michal byl převlečen za čmeláka. Michal nám vyprávěl o včelách a pak jsme hráli hru: královny byly Diana, Eliška a Ivana, měli jsme si vzít brčko a sát nektar. Potom jsme šli do kuchyně a tam jsme si nakreslili na perník včelu. Po obědě, ještě než jsme šli ven, tak jsme si, kdo chtěl, napsal pohled. Když jsme si dozdobili perníčky, šli jsme na svačinu. Po svačině nás Sára provedla budovou. Pak nás čekal pán, který vyřezával z kůry. Já jsem si vyřezala srdíčka a koupila jsem si brkačku. Potom jsme šli na večeři. Po večeři jsme byli chvíli v pokoji. A to už si pán, jak jsme s ním vyřezávali, připravil různé nástroje: bubny, trubky, nástroje na vyhánění duchů, kytary a různé jiné věci. Bubny byly hustý, ten nejmenší se jmenoval obr a ten největší miminko. Když nám pán k tomu všemu něco řekl, mohli jsme si nějaké vyzkoušet. Všem se pak už chtělo spát.  Šli jsme do pokoje a tam jsme se převlékli a vzali jsme si ručník, kartáček, pastu a hřeben. Když jsme se umyli a vyčistili si zuby, šli jsme do pokojů. Když jsme si lehli, udělali jsme si baterkovou diskotéku a mluvili jsme o klukách a kluci říkali, že mluvili o nás. Paní učitelka Stehnová spala s námi. Druhý den jsme vstávali okolo šesté, kdo chtěl, mohl jít na farmu o půl sedmé krmit zvířátka. Než přišli z farmy, hráli jsme v klučičím pokoji karty. Když se vrátili, šli jsme na snídani, po snídani jsme se rozdělili na 2 skupiny. Měli jsme na programu témata: Co nás hřeje a šatí, Co nás živí a různé povídání o ptáčcích a o zvířatech v lese.
V programu Co nás hřeje a šatí jsme si vyrobili vajíčka z vlny. Byl tam jeden velký tkalcovský stav a dva malé tkalcovské stavy. Mě první z oveček paní pustila, abych si vyzkoušela tkát na velkém stavu.  Povídání  o ptačcích - pozorovali jsme ptáčky dalekohledem, uvnitř nám paní říkala, že si můžeme udělat svůj vlastní atlas ptáků. Co nás živí - Sára nás vyzvedla a dovedla nás do sálu. Tam jsme hráli hru na poznávání obilí. Potom jsme zkoumali obilí, mleli mouku, smažili placky a jedli je a plnili jsme různé úkoly. Pak jsme se naučili říkanku a při tom jsme mlátili cepy. Po večeři jsme šli do pokoje, ale kluci zlobili, tak jsme šli do kuchyně a paní učitelka nám dala papír a říkala, že máme něco napsat o Chaloupkách, aby to bylo hezké a smysluplné. Pak nás vyvolávala a říkala, ať se oblečeme, že si zahrajeme noční hru. Řekli nám pravidla a začali jsme hrát. Museli jsme jít po zvuku do lesa. Když jsme se všichni vrátili, začali jsme druhou část hry, kterou jsme hráli s baterkami. Kdo chtěl, mohl jít sám po cestě lesem, když se báli, šli po dvojicích. Šla jsem jako poslední a ještě jsem přehonila Kubu Ondráčkovýho. Šla jsem sama!!!! Ještě před večeří a před noční hrou jsme se šli projít kolem lesa. Když jsme se večer umyli, paní učitelka Stehnová nás vytáhla a šli jsme ke klukům a tam paní učitelky četly, co jsme napsali, pak jsme šli spát a povídali jsme si před spaním o různých věcech. Pak jsme usnuli. Druhý den a zároveň poslední jsem vstávala ve čtvrt na sedm a za deset minut jsem měla jít na farmu. Oblékla jsem se a šla jsem ven. Tam si nás Karel vyzvedl a když jsme nakrmili, šli jsme se pomalu balit, ale ještě nás čekal program o lese. Když jsme se nasnídali, oblékli jsme se a šli jsme ven. Tam jsme měli hádat, co je v pytlíčcích a taky jsme zkoumali les zrcátkem. Poslední náš úkol byl, že máme jít do dvojic jako ovečka a pasáček. Já jsem byla ve dvojici s Kubou O. Když jsme se seřadili, pán nám dal kelímek a měli jsme najít vůně lesa, pak to musela uhádnout další dvojice.  Pak jsme šli na oběd a po obědě jsme si úplně všechno sbalili. Potom jsme šli všichni do laboratoře. Tam nám každému Sára říkala, že je škoda, že odjíždíme. Tak nám dala na památku každému desky a ještě jsme si zahráli v lese hru, že jeden byl kůň a druhý jezdec a měli jsme odpovídat na otázky. Potom jsme šli dovnitř, vzali jsme si bágly a šli jsme. Když jsme došli na zastávku, jeden autobus nám nezastavil, ale druhý ano.  Když jsme v Třebíči vystoupili, nastoupili jsme do dalšího autobusu. Zase tam bylo hodně lidí. Když jsme jeli, paní učitelka Losenická psala rodičům, kdy přijedeme, někomu nám bylo špatně. Ondřejovi nejvíc. Pan řidič měl ve Žďáře chvíli volno. Tak jsme si došli na záchod. Když se pan řidič vrátil, jeli jsme do Ždírce. Ve Ždírci na nás čekali rodiče. Byla jsem ráda, že jsem doma, ale na Chaloupkách byla zábava.

Koronavirus Informace o koronaviru

Anketa

Kupujete dárky na Vánoce přes internet nebo vyčkáváte na otevření obchodů?
5
3

Historie anket

Náhodné foto

BM Fitness ukončila sezónu 2016

Počasí

Počasí

Novinky e-mailem

K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zjistit více