Odstávka elektrické energie aneb jednodenní škola v přírodě

     Na 21. října byla nahlášena odstávka elektrického proudu. I když naše škola k výuce elektřinu potřebuje, vůbec nám to nevadilo. To ovšem neznamená, že bychom nutili děti třít ebonitovou tyč liščím ocasem, šlapáním roztáčet dynamo nebo vyrábět galvanický článek z citrusových plodů, které dostaly ke svačince. Vyřešili jsme to o mnoho elegantněji a školní budovu jsme opustili.
      Kam zamíříme, bylo naprosto jasné. Už dlouho jsme se těšili na návštěvu farmy Frühbauerových, tak jsme vyrazili pěšky podzimní přírodou do Peršíkova. Počasí bylo krásné, babí léto zřejmě chtělo ukázat, že i koncem října umí vykouzlit skoro letní teploty. Průměrnou rychlostí 4,07 km/h jsme zamířili do kopců. (Jen tak pro zábavu jsme vše měřili přes GPS aplikaci.) Po zdolání 2,597 km a spálení průměrně 107 kilokalorií jsme stanuli mezi hospodářskými budovami farmy, odkud už na nás zvědavě vykukovaly kudrnaté hlavy býčků.
     Přivítali jsme se s majiteli farmy, kteří byli tak pohostinní, že jsme spálené kilokalorie opět doplnili, a to možná trojnásobně. Po svačince jsme si prohlédli kravín, kde jsme krmili a mazlili novorozená telátka, obdivovali dojícího robota a s úžasem sledovali bohulibou činnost robotického zařízení zvaného „hov...šmejdil“. Kromě kraviček, telátek a býčků, jsme viděli i psíka (též v černobílém, jako většina místních zvířátek), koníčka, kompostárnu, kravské drbátko, Boží muka a na kraji pole zbytek kukuřice, kterou jsme ovšem okamžitě sklidili a nesli domů jako suvenýr.
     Prohlídka farmy byla tak bohatá na zážitky, že jsme si měli celou cestu o čem povídat, a téměř nezbyl prostor na otázky typu „kolik kilometrů ještě půjdeme“.
      Ve škole na nás čekal krásný pracovní sešit, kde se poučíme o všech odvětvích zemědělství v našem okolí. Samozřejmě navštívíme i další farmy, protože nejlepší je vidět všechno na vlastní oči. Už se všichni těšíme na další exkurze. Mgr. Pavla Polívková             

• Ráno jsme šli normálně do školy. Hned první hodinu jsme vyrazili na cestu. Došli jsme tam za necelou hodinu. Tam na nás už čekala Matýkova mamka, která nás měla s panem Frűhbauerem provést kravínem. Nejdříve jsme šli do místnosti, kde jsme se najedli a napili. Pak jsme se šli podívat, kde se hromadí a chladí mléko. A tam si ho naloží auto a rozveze ho. Pak jsme se šli podívat na malinká telátka (jedno jsme si dokonce hladili) a dávali jsme jim pít z kýblů. Pak nám ukázali, kam se dávají krávy před porodem, a viděli jsme, jak se dojí kráva. Pak jsme viděli býky a další telata, kterým jsme také dávali nažrat, a pak už jsme se rozloučili a šli jsme zpátky do školy. Moc hezký výlet. Míša Z., 5. r.Odstávka