Obec Oudoleň
česky english deutsch

 

Zprávy ze školní karantény

8.6.2020
  • Dobrý den,
    hrajeme loutkové divadlo, loutky jsme vyráběli sami. Každý den sportujeme, třeba včera jsme si házeli s míčkem a s granátem a skoro každý den jezdíme na kole. Jsem ráda, že bydlíme na vesnici, protože můžeme být každý den venku, ve městě bychom museli být pořád doma. Včera jak pršelo, tak vylezlo hodně hlemýžďů, tak jsme je sbírali. Taťka mě mučí při učení a to mě štve. Venku sázíme semena, už mám nasázené ředkvičky a s Pavlíkem mám nasázený hrášek. Včera jsem sázela slunečnici. Chodíme často do lesa pracovat. Už se těším do školy, Pavlík mě nechce políbit pod třešní. Pěkný jarní den. Kristýna
  • Milá paní učitelko, v karanténě se mám dobře, ale stýská se mi po škole a po kamarádech a po paních učitelkách. Dopoledne se učím a odpoledne si hraju venku. Hraju si s Janičkou a Jirkou a Jendou. Někdy jezdím za babičkou a za dědou. Vařila jsem s babičkou tvarohové taštičky s povidly. Dělala jsem je skoro sama. Ráda se učím. Mamka dobře vaří. LENKA
  • Dobrý den, zdravím Vás z nařízené karantény. Není mi dobře, protože mi chodí úkoly a vůbec mě nebaví je dělat. Raději pracuji venku s mamkou a taťkou. Sbírám kameny na poli a řídím traktor. Teď se koukám na Jendu, jak zametá střechu. Hraju s bratránkem fotbal. Houpu se na houpačce. Sbírám větve a odvážím je. Chodím k babičce. Rád řídím traktor a pomáhám taťkovi s krmením dobytka, králíků, prasat, slepic a mých morčat a ptáčků. Mám totiž papouška horského, rozelu a andulky. Dnes se těším na ohýnek, protože si s mamkou, taťkou a Viktorkou uděláme ohýnek a něco si na něm ogrilujeme. Kuba P.
  • Dobrý den, paní učitelko, pokusím se Vám popsat svůj život v karanténě. Ráno vstanu, v kolik hodin chci, to je jedna malá výhoda v karanténě. Druhou výhodou je to, že trávíme více času jako rodina. Hrajeme různé hry, chodíme na procházky, opékáme buřty, povídáme si, relaxujeme na zahradě. To si opravdu užíváme. Také jsme zjistili, kolik krás je v okolí Oudoleně. Jaro je prostě nádherné.... A teď co mi chybí? Hlavně kamarádi a taky tréninky. Nebudete tomu možná věřit, ale moc mi chybí i škola, nikdy by mě nenapadlo, že tohle někdy „řeknu“... Také moje desáté narozeniny byly oproti ostatním trochu smutné, protože jsme nemohli pozvat všechny babičky, dědy, prababičky, pradědu a prostě všechny jako obvykle. Ale až to skončí, tak si to určitě vynahradíme. Takže se mám docela dobře, ale už se móóóóóc těším, až tohle všechno skončí .... Moc Vás zdravím a přeji hodně zdraví. Nelča S.
    PS: Jo a mimochodem narodila se nám malá činčilka

Koronavirus Informace o koronaviru

Anketa

Preferujete na vysvědčení slovní hodnocení nebo známky?
2
10

Historie anket

Náhodné foto

Dětský karneval

Počasí

Počasí

Novinky e-mailem

K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zjistit více